V osmifinále nechybíme, to je rozhodující, hodnotí dlouhodobou část sezony prezident BK Olomoucko Libor Špunda

Hodně náročnou dlouhodobou část sezony mají za sebou basketbalisté BK Olomoucko. Bronzovým medailistům z minulého ročníku nejvyšší soutěže po první fázi o jedinou příčku unikla nadstavbová skupina A1 a o účast v předkole play – off se musela dlouhou přetahovat s dvojicí pražských klubů. Po zlepšených výsledcích v posledních týdnech se to podařilo, což znamená splnění základního cíle vytyčeného před startem aktuálního ročníku. „Nepovedlo se nám uhrát postup do horní skupiny, v osmifinále ale nechybíme, to je klíčové. A k tomu se nám povedlo postoupit do osmifinále Severoevropské ENBL, což byl příjemný bonus. Nejsme nespokojení,“ ohlíží se za posledními měsíci prezident BK Olomoucko Libor Špunda.

Základní část Olomoucku příliš nevyšla, v závěru roku dokonce klub vyměnil trenéra. Proč se týmu nedařilo?

„Byla to souhra několika faktorů. Měli jsme zdravotní problémy, byly tam zápasy, které se prohrály o pár bodů. Těsně před startem přípravy dostal skvělou nabídku Andy Hipsher a musel přijít nový trenér. Nebyl čas kouče pořádně prověřit, měli jsme na rozhodnutí jen tři dny. Mattu Jonesovi se nepodařilo v kabině vytvořit tu správnou chemii, vtisknout týmu herní tvář a systém. Ale dokázali jsme reagovat a po změně trenéra přišlo zlepšení. Když se podíváme na počet výher, nevnímám ani základní část špatně. Po zisku bronzové medaile měla veřejnost i naši fanoušci velké očekávání. Vzhledem k tomu, že máme jeden z nejmenších rozpočtů v lize si osobně výsledků cením. I toho, že jsme potřebí po sobě ve vyřazovacích bojích.“

Z pozice asistenta se posunul Matěj Musil, pro něhož je to první velká štace v nejvyšší soutěži. Dotáhl Olomoucko do předkola. Jak hodnotíte jeho dosavadní práci?

„O jmenování Matěje hlavním trenérem jsme uvažovali už před začátkem sezony, nakonec k tomu došlo později. Cením si, že nabídku přijal, byť to bylo v těžkém okamžiku. Riskoval, že mu první velké angažmá nevyjde, ale nelekl se toho. Je vidět, že je olomoucký rodák a klubu chtěl ve složité chvíli pomoci. Neměl to snadné, protože musel s týmem trénovat věci, které se měly dělat v přípravě. Bojoval i s časem. Progres se patrný, přestože je stále na čem pracovat. V klubu věříme, se spolupráce s Matějem bude dlouhodobého charakteru.“

Samostatnou kapitolou byl premiérový start v Severoevropské lize, kde Olomoucko postoupilo do play – off. Co vám evropská soutěž přinesla?

„Velké zkušenosti a také velké zážitky. Měli jsme možnost hrát proti silným evropským týmům, což ukázal také další průběh soutěže, kde Dziki Varšava a SYNTAINICS MBC Weissenfels postoupili do semifinále a stále mají šanci na celkové vítězství. Narazili jsme na řecký Iraklis Soluň, což je také skvělý tým. Domácí zápasy se odehrály v parádní atmosféře prostějovského Sportcentra DDM před zaplněným hledištěm. Pozitiva ze startu v soutěži jsou jednoznačná.“

Pohárové zápasy musel klub hrát v Prostějově. Čajkaréna přestává stačit?

„Předně musím říct, že se v Čajkaréně cítíme dobře. Jsme tady doma, při zápasech nám pomáhá těsný kontakt s fanoušky. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že z pohledu zázemí a kapacity jde o skvělou školní tělocvičnu, ale není to sportovní hala. Podmínky ENBL byly v tomto případě striktní. V Čajkaréně bychom soutěž hrát nemohli. Také vedení basketbalového svazu tlačí na to, aby ligové kluby hrály v halách, které mají potřebné parametry včetně zázemí. Už pro příští sezonu budeme v Olomouci potřebovat nějakou výjimku. Chtělo by to nový stánek, což chvíli potrvá.“

Před novým ročníkem jste vyměnili kompletní sestavu zámořských posil. Jak se vám líbí výkony zahraničních hráčů?

„Každý rok nepřivedete pozdějšího nejužitečnějšího hráče sezony jako tomu bylo v případě Noaha Cartera.  Ale nemyslím si, že bychom při vybírání posil sáhli vedle. Kyler Filewich je nejlépe doskakujícím hráčem soutěže. Jaren Holmes byl, přes zdravotní problémy v nejlepší desítce střelců. Svoji kvalitu prokázali také Kobe Elvis, Jonahtan Andre a Marek Nelson. To, že dva už tým kvůli zranění opustili, neovlivníte. Reagovali jsme příchodem Lamba Autreyho, to byla trefa. Hodně nám pomohl na cestě do předkola.“

Prvním soupeřem ve vyřazovací části bude Ostrava. Jak vnímáte šance na postup do čtvrtfinále?

„Vzájemně se dobře známe. Na každé straně budou hráči, kteří prošli oběma kluby. Bude to hodně vyrovnané. My jsme cíl v podobě do postupu do předkola splnili. Teď ať se děje vůle boží. Ale vážně. Věřím, že v domácím zápase nás požene plná hala. A že máme tým, který se popere o postup mezi nejlepší osmičku.“